Generální partner a partner koncertu
Program
- Bedřich Smetana: Má vlast
Interpreti
- Česká filharmonie
- Semjon Byčkov - dirigent
„Má vlast, My Homeland, Mein Vaterland, Patria mia, Ma Patrie, Rodina… Každý nějakou máme. Ať už ji nazveme jakkoli, vyjadřuje stejné emoce. Ztotožnění se s vlastními kořeny a pocit sounáležitosti. Hrdost, kterou čerpáme z toho nejlepšího, co nám zanechává naše dědictví, a zároveň bolest, že s ním musíme žít a vyrovnávat se i s jeho temnějšími stránkami. Smetana hovoří za svou zemi, za její touhu po nezávislosti, a to v době, kdy potřebovala prosadit svůj národní charakter, svůj jazyk, svůj způsob myšlení. Při pohledu na minulost sní o budoucnosti,“ říká o cyklu symfonických básní Má vlast šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov.
Snad žádný z orchestrů není s tímto dílem, jež vznikalo v letech 1874–1879, spjat tak silně jako Česká filharmonie, a to především zásluhou Václava Talicha, jenž stojí za prvními nahrávkami Mé vlasti pro Československý rozhlas v roce 1925 a pro legendární label His Master’s Voice v roce 1929. Byla to Česká filharmonie, kdo provedl Mou vlast na prvním ročníku Pražského jara, 12. května 1946, pod taktovkou zakladatele festivalu Rafaela Kubelíka. K památným festivalovým uvedením Mé vlasti se řadí i ta další s šéfdirigenty Karlem Ančerlem, Václavem Neumannem, Zdeňkem Mácalem nebo Jiřím Bělohlávkem, včetně nezapomenutelného návratu Rafaela Kubelíka v rozjitřené porevoluční atmosféře roku 1990. Prvního uvedení Mé vlasti na Pražském jaru pod taktovkou zahraničního dirigenta se rovněž zhostila Česká filharmonie, a to v roce 1984 s Lovro von Matačićem.
„Skladby tyto věnovati chci slavnému městu Praze, poněvadž zde nabyl jsem hudebního vzdělání, zde dlouhá léta jsem veřejně účinkoval a zde stihla mne i nemoc pro hudebníka nejstrašnější,“ napsal Bedřich Smetana (1824–1884) v dopise Radě královského hlavního města Prahy. V roce 2025 zazní tento vrcholný Smetanův opus na Pražském jaru po sto třiatřicáté, včetně repríz, z čehož má Česká filharmonie na svém kontě neuvěřitelných sedmdesát šest provedení. Semjon Byčkov se na Pražské jaro vrací po dlouhých sedmadvaceti letech, ovšem poprvé jako šéfdirigent České filharmonie, aby zde uvedl právě toto erbovní dílo.