Kolem Obecního domu lze jen těžko projít bez povšimnutí a je lhostejné, zda tudy kráčíte poprvé v životě nebo tudy vede vaše každodenní cesta domů a zpět. Na první pohled je nepochybné, že se předkům zdařilo naplnit záměr vytvořit vskutku reprezentativní centrum českého společenského a kulturního života.
Monumentální figurální alegorické plastiky, vystavené na celé ploše fasád po obvodu budovy, které jsou dílem předních českých umělců, představují především národní historické a klasické kulturní symboly (alegorii Národa, Prahy, legendárních postav a událostí, zosobnění Umění, Filosofie, Vědy ad.), ale jsou inspirovány i symboly moderní doby (alegorie Průmyslu, Obchodu, Dopravy). Plastiky, které dávají lidskou podobu třeba Dramatu, Vzdoru či Hudbě se tady snoubí s typickou secesní květinovou a rostlinnou dekorací.
Nad oblouky atikových štítů a na špičkách věží jsou umístěny plastické vázy, rámování, tumby, stylizovaná cimbuří a další dekorativní prvky. Tuto jedinečnou expozici umožňuje důmyslné architektonické řešení budovy jako monumentálního reprezentativního paláce koncipovaného v měřítku světové metropole, volně přístupného a viditelného ze všech stran své trojúhelníkové dispozice.
Čelní fasádě, dominující náměstí Republiky, vévodí vznosný hlavní otevřený vstup s reprezentačním polokruhovým balkónem přístupným z Primátorského sálu v 1. patře. Oválný vstupní prostor pod hlavní kopulí zdobí polokruhový obraz ze skleněné barevné mozaiky Apotheosa Prahy podle předlohy Karla Špillara. Obraz je lemován zlatým nápisem se stále aktuálním citátem Svatopluka Čecha:
„ZDAR TOBĚ PRAHO! VZDORUJ ČASU ZLOBĚ, JAK ODOLALAS VĚKY BOUŘÍM VŠEM!“.
Tyto pasířské prvky jsou, kromě střešních ploch, opatřené zlacením a okrovým nátěrem v estetické návaznosti imitujícím štuk. Figurální plastiky jsou zčásti kamenné (pískovcové), zčásti z umělého kamene, další plastiky jsou bronzové a měděné. Celkový monumentální obraz doplňují natírané a zlacené, vysoce dekorativní kovářské prvky zábradlí balkónů, markýz, portálů…
Obecní dům vyniká neobyčejnou harmonií všech použitých elementů výzdoby s architektonickými prvky. Ty svými proporcemi zároveň akcentují plastickou dekoraci a tvoří vhodné pozadí pro velkolepou sochařskou expozici. Bohatá dekorativní, barevně patinovaná plastická výzdoba ve štuku a umělém kameni pohledově prostupuje všechny fasády, na střeše pak stejným nebo obdobným způsobem pokračuje v mědi, litém zinku a titanzinku.
Jedná se o rozměrné štukové alegorické hlavy dekorované kromě rostlinných ornamentů i různými atributy — například malířství, poezie, vědy, filosofie, obchodu, zemědělství, průmyslu a mnoha dalších.
Sochařská díla exteriéru Obecního domu byla vytvořena řadou významných umělců své doby. Autorem dvou ústředních kamenných sousoší Ponížení a Vzkříšení národa (s měděným orlem), umístěných po stranách oblouku střední kupole, je Ladislav Šaloun, dvojici mohutných měděných atlantů — světlonošů, nesoucích „Laternu magicu“ nad mohutnými sloupy předvstupní haly, stvořil Karel Novák. Ten je rovněž autorem jedinečných a umělecky pozoruhodných „mascaronů“, čili pro secesi tak typických lidských tváří nad patnácti půlkruhovými okny prvního patra čelní fasády.