Výstava „28. říjen“ nabízí návštěvníkům jedinečnou příležitost prohlédnout si někdejší spolkové místnosti Českého pánského klubu, které od léta 1918 využíval se souhlasem zastupitelů města Prahy Národní výbor československý a kde jeho zástupci Antonín Švehla, Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný a Vavro Šrobár, později označovaní jako „muži 28. října“, podepsali v pondělí 28. října 1918 v podvečer zákon o vzniku samostatného československého státu a přijali souhlas velení 8. armádního sboru rakouské armády s kapitulací. Tím se vrchovatou měrou naplnil původní záměr pražské obce, která vybudovala Obecní dům nejenom jako své reprezentační sídlo a prostor vyhrazený k podpoře rozvoje kulturního a společenského života Pražanů, ale také jako místo určené k prezentaci české společnosti coby kulturně i politicky vyspělého národa.
V průběhu celé první světové války byl Obecní dům místem konání řady charitativních akcí na podporu válčících vojáků a jejich rodin, od roku 1917 stále častěji hostil i politicky zaměřená shromáždění otevřeně podporujících právo národů na sebeurčení a vznik samostatného českého státu. Jak ukazuje úvodní část výstavy, politická emancipace českého národa a otázka existence českého státu zažily svůj rozmach po roce 1848, až do prvních let Velké války ale česká politická reprezentace včetně Tomáše Garrigue Masaryka (1850–1937) předpokládala realizaci české politické samostatnosti v rámci federalizovaného Rakousko-Uherska. Teprve v průběhu první světové války získala na aktuálnosti také otázka společného státu Čechů a Slováků, do té doby spojovaných především kulturně politickými aktivitami.
Druhá část výstavy prezentuje obtížnou situaci pražské samosprávy v době první světové války, kdy musela zajistit chod města v nelehkých válečných podmínkách, a to bez jakékoliv podpory ze strany státu. Právě laxní postoj státních úřadů k problémům Prahy a nutnost postavit se jim vlastními silami vedly původně císaři a habsburské monarchii naprosto loajální městské zastupitelstvo v čele se starostou Karlem Grošem (1865–1938) k zostřené kritice vlády a jejích opatření. I ze Staroměstské radnice se stále častěji ozývaly projevy na podporu myšlenky samostatného státu.
S ohledem na místo konání věnovali autoři výstavy hlavní pozornost tzv. „mužům 28. října“ a událostem bezprostředně souvisejícím s vyhlášením samostatného československého státu včetně jejich dopadu na pražskou samosprávu. Vystavené dokumenty úřední i soukromé povahy, jako např. legitimace členů předsednictva Národního výboru, poznámky Antonína Švehly k Národní přísaze či deník Aloise Rašína z vězení, návštěvníkům přiblíží nejenom politickou činnost „mužů 28. října“, ale částečně jim dovolí poznat i jejich zázemí. Expozice je doplněna informacemi a exponáty k domácímu a zahraničnímu odboji během první světové války a nechybí ani archiválie dokumentující přistoupení Slovenska ke společnému státu.
Výstavu uzavírá část věnovaná odrazu vzniku Československé republiky v každodenním životě a jeho reflexi ve 20. století. Digitální prezentaci dobových fotografií a dokumentů zaměřených na oslavy výročí 28. října připomíná, jak rozdílně představitelé jednotlivých režimů 20. století tento historický mezník našich dějin interpretovali.
