Český pánský klub
Otevřeno denně: 10:00 - 19:00*
*Změna otevírací doby:
30.4. do 17:00
12.5. do 18:00
24.5. do 18:00
Vstupné
| 150 Kč |
Plné |
| 75 Kč |
Snížené
(děti 10–15 let, studenti do 26 let po předložení ISIC, ITIC, senioři nad 65 let, držitelé průkazu ZTP) |
| 50 Kč |
Snížené ( Studenti výtvarných škol ) |
| 200 Kč |
Rodinné
(1 – 2 dospělí s 1 – 3 dětmi do 15 let) |
Děti do 10 let, držitelé členských legitimací Asociace muzeí a galerií České republiky a doprovod ZTP/P mají vstup zcela zdarma.
V pátek, 29. 4. v 18. 00 hod, bude zahájena výstava děl Vladimíra Komárka a Lucie Gelemové.
Název výstavy vychází z faktu, že každý člověk od svého narození vede dialog se vším, co ho obklopuje. A jen někomu, především umělcům se podaří zachytit tento proces ve svém díle a dát mu takovou podobu, která svojí trojrozměrností: umění -architektura-víra, má právo přetrvávat čas.
A právě toto „ právo trvání“ nám dovoluje svým prostřednictvím vstupovat, vracet se, být náhle v čase dávno minulém a prožít zapomenuté s takovou intenzitou, jako ti dávno před námi. A samozřejmě s přáním, že vše budoucí se nedopustí obehraných lidských chyb.
Výjimečnost takových děl jim dovoluje v tomto poselství žít, i když jejich tvůrci již nejsou mezi námi.
Takové je dílo Mistra Vladimíra Komárka, který ve svých prázdných židlích, otevřených oknech, srdcích ve skříni a svazcích uschlých květů, houslemi bez hráčů … pro všechny stávající generace i pro ty, které přijdou, zachytil podobu prostých věcí a ozdobil je patinou slov.
Ony vyprávějí svůj příběh i příběh, který v nich zůstává proto, protože žily, že naplnily onu magii potřebnosti, radosti a krásy a ve své prostotě vytvářely lidem šťastný život.
A protože se nesetkávají „ hory s horami, ale lidé s lidmi“, poznali jsme, dík Felixu Slováčkovi, malířku a především grafičku osobitého talentu, Lucii Gelemovou.
Její dílo, druhá část výstavy Dialog setkání, jak by dovolovalo na opuštěné židle Mistra usednout živým lidem, vsadilo do prázdných květináčů živé květy a pootevřenými okny dovolilo dívat se k horizontům i za ně … prostě až tam.
A tento životadárný proces, se kterým je vždy spojena naděje mládí a jeho touha, nás oslovuje nejtvrdší a stále se opakující otázkou: „ Žijeme svůj život tak, abychom bránili s každým dnem jeho nové zrození?“
Nejsme jen figurami na žebřících Komárkových obrazů, které stoupají, aby zaujaly místo na Kalvárii dnešních dnů?
A je třeba říci, že odpověď skrytá v jednotlivých grafických listech Lucie Gelemové se ptá nás všech: „ Pro co žijeme svůj život?“
Dialog Lucie Gelemové a Mistra Vladimíra Komárka se rozprostírá v duhu otázek a odpovědí, spojených zkušeností Mistra s hledáním cest Lucie a to vše vytváří jeden, lidským časem se znásobující celek poznání, kdy jedno znásobuje sílu druhého. A společně potvrzují nezničitelnost lidského bytí.
František Mareš
